Děláme radiová spojení pro radost

Před 60 lety, dne 4. října 1957 se družice Sputnik – lesklá koule s anténami – dostala jako první lidský výtvor do vesmíru z kosmodromu Bajkonur na území Kazachstánu tehdy spravovaném Sovětským svazem. Sputnik 1 se stal první umělou družicí Země.

60 let Sputniku

Sputnik 1 – 60 let od vypuštění

Sputnik 1 měl v sobě jen baterii, ventilátor a vysílačku.

V Sovětském svazu tehdy zavládlo nadšení, ve Spojených státech zděšení a po celém světě se ozývalo ze všech možných přijímačů možná snad nejslavnější pípání. Úspěch byl zesílený ještě tím, že o měsíc později sovětská média ohlásila, že kolem země létá další družice, tentokrát s prvním živým tvorem – psem Lajkou.

Sputnik 1 měl kulový tvar o průměru 58 cm, ze kterého trčela čtveřice antén. Jednalo se o dva dipólové páry s délkou 2,3 a 2,9 m. Koule byla vyrobena z hliníku, přičemž se jednalo o dvoustěnnou konstrukci, která měla zajistit lepší teplotní odolnost. Vnitřní obal měl tloušťku 2 mm, vnější dokonce jen 1 mm. Na materiálu se šetřilo z důvodu hmotnosti, ale také proto, že nebyla vyžadována nějaká vyšší mechanická odolnost. Počítalo se s tím, že po skončení mise Sputnik shoří v atmosféře.

Celek vážil 83,6 kg, přičemž nejvíce hmotnosti i prostoru zabrala stříbrozinkový akumulátor s hmotností 51 kg. Ten byl dimenzován tak, aby vydržel napájet vysílací modul minimálně 14 dní. Nakonec to vydržel 22 dní.

Družice byla pochopitelně hermeticky uzavřena a dovnitř byl napuštěn dusík o tlaku 1,3 atmosféry. Pro udržení optimální vnitřní teploty byl uvnitř ventilátor, který na hřející vysílače a baterii pouštěl dle potřeby dusík z chladné části družice. Stačilo to, žádné přídavné topení nebo chlazení nebylo potřeba.

Dále byl uvnitř tedy vysílač, konkrétně dvojice vysílačů o výkonu 1 W. Na frekvencích 20,005 a 40,002 MHz vysílaly krátké pulsy, které bylo možné poměrně snadno zachytit pozemními stanicemi. To byl ostatně účel.  … číst více

Satelity dnes už vyrábí i malé děti.


Na naši činnost přispívají:

Mraknet s.r.o.

VARVAcom