Děláme radiová spojení pro radost

Zajímavé akce

Příprava na tento závod začala už letos v únoru. To jsme při podobném Contestu tak nějak pochopili, že by bylo fajn anténu Rybakov nahradit či posílit nějakým dipólem. Letní snaha plus malá kosmetická změna soutěžního softwaru se vyplatila.

Celý víkend bylo co dělat. Elév se mohl v klidu učit a ti zkušenější si užili pravý radioamatérský závodní adrenalin. 
Zážitek z celé akce byl skvělý.
Myslím, že finální výsledek 388 QSO ze tří pásem a s výkonem 70 W v tomto Contestu je pro nás velké povzbuzení do příště.
Kosmáčov je vlastně vždy skvělý! Díky Vám, ‘domácí’, za pohodové zázemí a vaši starostlivost.

Pavel za všechny

Zábava před závody

Závody začínají zábavou a opékáním selátka

Páteční večeře na posilněnou

Sobota dopoledne

Sobota dopoledne, oči ještě přivřené, začínáme

Výsledek potěšil

Výsledek v neděli večer nás všechny potěšil

Ve dnech 7. – 8. července probíhal III. subregionální závod – Polní den, chcete-li. Samozřejmě, klub OK1RPL u toho nesměl chybět. Protože hezky vyšly dva červencové svátky na konec pracovního týdne a „dostal jsem doma vycházky“ (YL byla pracovně na druhé straně zeměkoule), rozhodl jsem se strávit tyto čtyři dny jak jinak, než životem radioamatérským. Na základně v Kosmáčově u Karla OK1XLE bylo vše domluveno, a tak jsem ve čtvrtek před obědem vyrazil směr Klatovy aktivovat nějaké OKFF.

Jako ideální se mi podle mapy jevila OKFF s hezkým číslem 0707 – Městišťské rokle. Přijel jsem na místo a zaparkoval v podstatě u cedule s označením PR. Bylo úmorné vedro a na místě, kde jsem chtěl vysílat, nebylo zrovna, kam se schovat, případně pokud byl někde stín, tak byl obsazen mravenci. Continue reading

Závod plný překvapení – většinou krásných, a čas věnovaný testování.

…ale začneme seznamováním.

V pátek jsme do našeho závodního „domova“ ke Karlovi OK1XLE a jeho rodině v Kosmáčově, dorazili já (OK1UGE) a Karel OK1ELE . V sobotu se na nás přijel podívat, pomoci a podpořit Bohdan UR5SMS, který byl velkým přínosem. Dalším velmi pěkným překvapením byla návštěva hamů z Prahy – Jakub OK1FJ, Ruda OK1AVK, OK1HBP a Pepa OK1PHB. Kluci, kteří nás podporovali nejenom kontestově. Co my toho prokecali, HI. A na závěr opět dorazil Jindra OK1UGI, který to dotáhl do konce. Tedy do konce závodu.

Kosmáčov-II-subregional-2018-lidi1

A testing?

Kosmáčov-II-subregional-2018-4Plánované a velké zkoušení bylo spojené s představou výroby nového interface
– hlasového dávače k deníku Tučnák i s PC – Raspberry dohromady. A protože nás to zajímá, pojali jsme to vcelku odvážně. Testovací provoz probíhal v pásmu 70cm, FT-859, 20 el. Yagi. Malina pověšená na okně, dráty volně ložené. SUPER! Za celou dobu závodu to vykazovalo stabilitu, spolehlivost, a nepadlo to ani jednou. Hurá! Fotky napoví víc, HI.

Další testování, už vynucené,  Continue reading

Před 60 lety, dne 4. října 1957 se družice Sputnik – lesklá koule s anténami – dostala jako první lidský výtvor do vesmíru z kosmodromu Bajkonur na území Kazachstánu tehdy spravovaném Sovětským svazem. Sputnik 1 se stal první umělou družicí Země.

60 let Sputniku

Sputnik 1 – 60 let od vypuštění

Sputnik 1 měl v sobě jen baterii, ventilátor a vysílačku.

V Sovětském svazu tehdy zavládlo nadšení, ve Spojených státech zděšení a po celém světě se ozývalo ze všech možných přijímačů možná snad nejslavnější pípání. Úspěch byl zesílený ještě tím, že o měsíc později sovětská média ohlásila, že kolem země létá další družice, tentokrát s prvním živým tvorem – psem Lajkou.

Sputnik 1 měl kulový tvar o průměru 58 cm, ze kterého trčela čtveřice antén. Jednalo se o dva dipólové páry s délkou 2,3 a 2,9 m. Koule byla vyrobena z hliníku, přičemž se jednalo o dvoustěnnou konstrukci, která měla zajistit lepší teplotní odolnost. Vnitřní obal měl tloušťku 2 mm, vnější dokonce jen 1 mm. Na materiálu se šetřilo z důvodu hmotnosti, ale také proto, že nebyla vyžadována nějaká vyšší mechanická odolnost. Počítalo se s tím, že po skončení mise Sputnik shoří v atmosféře.

Celek vážil 83,6 kg, přičemž nejvíce hmotnosti i prostoru zabrala stříbrozinkový akumulátor s hmotností 51 kg. Ten byl dimenzován tak, aby vydržel napájet vysílací modul minimálně 14 dní. Nakonec to vydržel 22 dní.

Družice byla pochopitelně hermeticky uzavřena a dovnitř byl napuštěn dusík o tlaku 1,3 atmosféry. Pro udržení optimální vnitřní teploty byl uvnitř ventilátor, který na hřející vysílače a baterii pouštěl dle potřeby dusík z chladné části družice. Stačilo to, žádné přídavné topení nebo chlazení nebylo potřeba.

Dále byl uvnitř tedy vysílač, konkrétně dvojice vysílačů o výkonu 1 W. Na frekvencích 20,005 a 40,002 MHz vysílaly krátké pulsy, které bylo možné poměrně snadno zachytit pozemními stanicemi. To byl ostatně účel.  … číst více

Satelity dnes už vyrábí i malé děti.


Na naši činnost přispívají:

Mraknet s.r.o.

VARVAcom